Spánku
Navždy jdi cestou staletou.
Předky vyšlapanou,
Ale tak zapomenutou.
Slza ji snad jen prochází.
Z láskou vzpomeň na to co odchází.
Z milosti promiň vše a nic abys pochopil.
Jdi a zase jdi, nezakopávej.
Bys nevěděl kdes byl a co dělal,
Proč se ohlížíš, co vidíš?
Ne, ty malej.
Snad předci ti tu jednu myšlenku dali.
Snad síly hvězdy na nočním nebi.
Konečně i ty víš, co nikdo nezapomíná.
Víš, co je láska?
Z láskou vzpomeň na to, co odchází.
Z milosti promiň vše a nic, abys pochopil.
Z láskou vzpomeň na to, co odchází.
Z milosti promiň vše a nic, abys pochopil
Však pravá moc jež nese to jméno.
Tím samým ji nazýváme.
Ale umíme říct: Miluji tě…
Uspí tě navždy to jedno.
V jednom krásném citu vidíš to jméno…
Má lásko…